Proroctví z dávných časů

1. kapitola – Nezvěstní

Vládkyně se posadila a chvíli přemýšlela, jak je možné, že se zvědové nehlásí. Přece je poslala prohledat jen jednu neobydlenou planetu, kterou viděl generál Kelish při své cestě, kdy letěl kolonizovat jednu planetu. Kelish říkal, že ta planeta byla neobydlená a její velikost byla nejméně tak stejně veliká jako planeta domovská. A z databáze vlajkové lodě generála Kelishe je planeta od její hlavní jen 675 světelných let a to znamená, že nejpomalejší lodí by tam byli za 12 hodin, avšak od jejich poslední zprávy o nové sluneční soustavě a zvláštním jevem hvězdy ubylo už 48 hodin.

„Co se jim jen mohlo stát, vždyť to byli nejlépe trénovaní zvědové z celé říše. Co kdyby je přeci jenom někdo odhalil a zabil?“

Vládkyně Elvíra neváhala, vstala a nechala si zavolat dva nejlepší generály a jednoho zvěda. Během malé chvilky do místnosti trůnu přijel generál Kelish, který se právě vrátil z kolonizace jedné planety. „Má paní naše kolonizace proběhla úspěšně, avšak jsme cestou zpět letěli okolo planety našeho spojence Blackburna a viděli jsme, jak na něj útočí docela veliká flotila a zachytili jsme zprávu, kde žádá o pomoc všechny spojence. Tak jsem tu abych vás požádal, zda mohu vzít pár bitevníků a jít mu na pomoc.“ Elvíra si sedla do vladařského křesla a sklíčeně pravila: „Milý Kelishi moc ráda bych mu pomohla, avšak jěště stále je většina naší armády v obraných válkách naší říše a zvědové, které jsme poslali na prohlídnutí sluneční soustavy, kterou jste našli při vaší cestě na kolonizaci. Proto tam posílám dva generály s jejich flotilami, aby se podívali co se tam stalo a zkusili najít naše nejlepší zvědy. A když to spočítám, drahý Kelishi, už nám zbýva jenom moje flotila a ta se nyní upgraduje novou ovládací technologií, takže jsem bezmocná.“ Generál se zamyslel a řekl: „Když vám seženu všechny informace o té sluneční soustavě a najdu vám vaše zvědy a zjistím co s nimy bylo, dovolíte mi, aby se mnou jeli oba generálové?“ Elvíra se zamyslela, vždyt by to nebyl špatnej nápad, pomoci našemu spojenci a přitom najít zvědy a zjistit, co je to za sluneční soustavu, která je podle senzorů nějak zvlátšní. Ona by to sama riskovat nechtěla, ale její zvědavost ji pořád nutila nad tím přemýšlet.

Dveřmi prošli dva urostlí muži, poklekli a pozdravili. Elvíra se zvedla z trůnu a dostala nápad. „Děkuji že jste přišli. Vy, generále Kelishi, s generálkou Eilyon a se mnou pojedeme na pomoc našemu spojenci Blackburnovi a vy, generále Oniro, se postaráte o obranu našich planet v tomto okolí, než se budou moci přesunout do bezpečí.“ Jen co Elvíra skončila s proslovem, začala debata, generálové nevěděli co si o tom mají myslet a hlavně Kelishovi to nějak nešlo do hlavy. Elvíra se mezitím vydala do doků zjistit, jak vypadají úpravy a upgrady na její flotile.

Elvíra přišla do doků a uviděla svoji hlavní loď. Moc se jí líbila neboť to byl výkvět mezi bitevníky a její stavba a konstrukce je unikátní. Začala vzpomínat, jak se tvářili mechanikové, když jim ukázala návrh na vzhled její lodě a jak koukali vládcové, když se proti nim postavila obrovská flotila s její unikátní lodí v čele. Je to už pár měsíců, možná i let, co naposledy letěla se svou lodí do bitvy. Avšak pociťovala vzrušení jako při prvním tažení. Pozdravila svého hlavního mechanika a zeptala se, jak mu to jde. Hlavní mechanik Fireal se pousmál a řekl: „Moje milá paní, vaše loď je již skoro hotova, nové ovládání, zbraňový arsenál a všechno bylo vylepšený do nejnovějších technologií.“ Elvíra byla na pochybách, co když jen nedokážeme Blackburnovi pomoct a co když ve válce padne. Elvíra se tedy ihned zeptala Fireala jak jsou na tom štíty a brnění lodě. Fireal se pousmál, jako kdyby na tuto otázku čekal a řekl: „No tak štíty jsou tam nejnovějí druh, kterej v této galaxii jen tak někdo nemá a brnění je také přehnané, jelikož jsme vylepšením ušetřili dosti místa a zlehčili loď, tak jsme vrazili dosti toho pancéře a více energie do štítu, také tato loď vydrží asi hodinu silnou palbu i atlasu.“ Elvíra přešly obavy a vydala se do rozhlasového centra vyhlásit jednotkám, aby se připravily na pomocnou a průzkumnou výpravu.

2. kapitola - Poslední přípravy

Když se z rozhlasových stanic ozývala výzva k přípravám a nazbrojení, byly skoro všechny doky plné mechaniků, kteří se snažili co nejlépe a nejrychleji připravit každou loď, aby mohla co nejdříve odstartovat. Elvíra si nechala zavolat generála Kelishe. Když za ní přišel, zeptala se ho, co říká na její nápad. Generál neváhal a odvětil: „Moje paní, ohledně té pomoci ve válce, byla tam dost veliká flotila a nechci, aby se vám něco stalo. Avšak, i když má generálka Eilyon dobrou flotilu, přesto však nemá moc zkušeností v bitvách. Vždyť je to nedávno, co dokončila test na generála a byla jím zvolena a moje flotila je taky dosti malá neboť jsme právě přiletěli z války a vojáci jsou unaveni a nepodají tak dobrý výkon a vaše flotila už několik měsíců a několi let už nebyla v boji, takže to vidím, že to nebude nejlepší.“
Elvíra se zamyslela, má možná i pravdu, ale zatím její flotila nikdy neprohrála a řekla: „Možná, že nejsme v nejlepší formě na válku, avšak Eilyon měla test nejlepší z celé historie a je velice inteligentní a má výborné strategické a bojové schopnosti a do její flotily byly zařazeny nejmodernějí verze Nekromancerů a Katamaků, tvoje flotila, milý Kelishi, bude doplněna nekromancery a Vyhlazovači, které jsme dostali od kršských spojenců před týdnem a za tu dobu krchové naučili naše lidi, jak je nejlépe ovládat a jak je ovládat ve válce a dokonce nám na každou loď nechali pár krchů, aby pomohli při potížích. A co se týče mé flotily, možná jim to bude trochu déle trvat, ale neustále cvičili a studovali nové technologie, také by neměli být tak pozadu.“
Když Elvíra dopověděla, Kelish se zamyslel, stále ho trápila myšlenka, že může přijít o život.

Rozloučil se tedy se svou vládkyní a odešel do komunikační místnosti. Když přišel do místnosti přikázal jednomu z obsluhovačů komunikačních zařízení, aby kontaktoval jeho dávného přítele terrana, kterému už třikrát zachránil život v bitvách. Když se navázalo spojení, vysvětlil Kelish svému příteli, v jakém je stavu a požádal ho o pomoc a on souhlasil.

Když Elvíra zjistila, že jsou všechny jednotky už připraveny, dala vyhlásit, ať si všichni začnou Enarův rituál. Enarův rituál je něco jako slavnosti a s touto tradicí začal vládce Enar před mnoha staletími. Zničeho nic začala všude na planetě hrát hudba a všichni začali tancovat pít a užívat si. Když začne Enarův rituál, tak je slyšet, jak na planetě hraje hudba a do vzdálenosti 120 světelných let a všichni v okolí, jenž jsou do této vzdálenosti, slyší zvuky rituálu. Mnoha vládcům to vždy nahnalo strach a to je také ůčel rituálu, užít si poslední noc před velikou bitvou a zároveň všem v okolí ukázat, že mají odvahu, kuráž a nahnat strach nepřátelům, co se chystají zaútočit. Elvíra vždy, když začne rituál, jde do svého paláce a kouká na město z balkónu. Zrovna, když se zadívala na jednu ulici, vešel do místnosti Kelish. Přišel blíže k Elvíra na balkón a pravil: „Je to vždy zajímavý pohled, jak celá planeta začně a neskončí až do rána. Nikdo si neláme hlavu s tím, co bude zítra a jestli přežije.“ Elvíra odtrhla oči od města, otočila se ke Kelishovi a pravila: „Je to pozoruhodné. Zítřek je dnem, který bude velice náročný a tak se běžte vyspat Kelishi. Nemusíte mě tolik hlídat, umím si na sebe dávat pozor, přeji příjemné sny.“

Kelish popřál Elvíre taky dobrou noc a odešel. Elvíra se ještě chvíly kochala pohleden na zářící město a slavící lid, poté šla do své ložnice a šla spát.

3. kapitola - Výprava začíná

Když se další den ráno Elvíra probudila, zjistila, že vžechny jednotky jsou připraveny. Oblékla si své nejlepší šaty a šla ke své lodi. Její krása v šatech byla veliká, každej se za ní ohlídnul a Elvíre to bylo jedno, byla ráda, když budí pozornost. Když došla ke své lodi, pozdravila svého hlavního mechanika Fireala a ten ji pozdravil též s poznámkou, že jí to moc sluší. Elvíra vešla do své lodi a šla přímo do řídícího centra. Když vešla do řídícího centra, uviděla tam generála Kelishe, šla tedy k němu a zeptala se: „Co tu děláte Kelishi? nemáte náhodou být na své lodi?“ A ten odvětil: „Má paní, zjistil jsem, že válka na našeho spojence blackburna je velice kritická, pár vládců spojilo síly a zaútočili společně, takže naše šance na úspěch klesají. Žádám vás, neleťte s námi do války, nechci ani já ani nikdo ostatní, aby se vám něco stalo.“. Elvíra věděla, že je to nebezpečné, ale věřila vždy ve vítězství a nikdy se z boje nestáhla a tak řekla: „No milý Kelishi, možná je to dost nebezpečná bitva, ale já svým vojákům věřím a věřím, že tuto válku vyhrajeme a pomůžeme našemu spojenci. Letíme mu napomoc se třema obrovskýma flotilama, jen tak nás nepřemůžou. Nebojte se Kelishi, nestane se mi nic, mám tuto loď, která je dosti bezpečná, klidně se zeptejte mého hlavního mechanika Fireala.“ Kelish se zamyslel a rozhodl se, že nebude svou vládkyni přemlouvat, aby nejela na pomoc svému spojenci a vydal se na svou loď, a při tom přemýlel, že může mít i pravdu a že je Elvíra ta nejlepší vládkyně, ze všech, které zná.

4. kapitola - Bitva s neznámou flotilou

Elvíra dala pokyn k vyplutí a tak se obrovská flotila vydala směrem na pomoc. Když byli na půli cesty, rozbil se na jedné lodi Hyperprostorovej pohon a Elvíra rozkázala všem zastavit a vrátit se na místo, kde zastavil jejich bitevník. Když přijeli ke svému ztracenému bitevníku, zjistili, že je pod útokem a tak se pustili do útoku na útočící flotilu ,aniž by věděli kdo to je. Kelish si všiml, že se začala pouštět do útoku hlava nehlava a tak zavelel v útok na neznámou flotilu a jednomu bitevníku s pár stíhačkama ze své flotily nařídil, aby zjistili stav napadeného bitevníku a pro případ evakuovali posádku nebo pomohli s opravami. Zatím, co se napadenej bitevník stahoval za Elvírinu flotilu, tak začala Elvíra s útokem. Aji to trochu překvapilo, zjistila, že po úpravě je její loď tak stokrát silnější, než když naposledy s ním byla v bitvě. Elvíra svou loď nazvala Genesis. Vzpomněla si, že Genesis byla princezna a velice krásná a její loď je krásná a velice účinná. Loď Genesis zničila už 3. bitevník cizí flotily a její flotila a flotily generálů jen s ní byly by se do boje ani nestihly pustit. Za chvilku přiběhl Fireal, aby zjistil, co se děje. Když viděl, že jsou pod útokem, ihned zapnul jeho nejnovější vynález „neprorazitelný štít“, zavelel, aby posádka, co ovládá zbraně, brala energii ze štítu a loď byla najednou ještě účinnější. Po čtvrt hodině byla cizí flotila poražena a začaly opravy napadeného bitevníku.

5. kapitola - Využití nové technologie

Kelish přišel na Genesis a bylo na něm vidět, že je rozzlobený. „Elvíra, má paní, co to mělo být, nemůžete útočit sama, aniž by jste útočila společně s námi, to nejde, co kdyby se vám něco stalo?“ Fireal si toho nemohl nevšimnout a tak skočil do vážné diskuse. „Pane, nemusíte se bát, jistě jste si mohl všimnout, že naše nová Genesis není nijak poškozena a to díky našemu novému štítu, kterej pohlcuje střely na energii a tu energii vkládá do zbraní, takže je loď bezpečnější a nebezpečnější.“ Elvíra byla ještě trochu nadšená a zprvu nepochopila, proč je Kelish tak naštvaný, ale potom řekla:
„Neboj se o mne, milý Kelishi, s touto lodí a s vámi za zády jsme neporazitelní a možná nás někdy porazí, ale to bude jen pokud nebudeme připraveni a pokud nebudeme úplní a v tak dobrém stavu.“
„Fireale, děkuji ti za tyto úpravy, jsem vážně potěšena, tyto vylepšení mne docela překvapily a jestli to takto půjde dál ba i lépe, tak tě vysoká odměna nemine.“ Fireala to velice potěšilo, tak řekl: „Má paní, už jen to, být s váma na jedné lodi, je pro mne odměnou.“ Kelish se vzpamatoval a věděl, že nemá smysl se s nimi přít a tak nařídil dvěma bitevníkům ze své flotily, aby ji všude následovaly a chránily. Celá flotila viděla, jak si hravě Genesis pohrává s bitevníky a ostatními loděmi, aniž by potřebovala pomoc a tak se všem zvýšilo sebevědomí s tím, že dokud je genesis na jejich straně, nic je neporazí a tak se všichni mechanici pustili do opravy bitevníku a během půl hodiny ho opravili a všichni se znova vydali na cestu do bitvy na pomoc svému spojenci Blackburnovi.

Než se vydali na cestu, dala si Elvíra zavolat generály Kelishe a Eilyon. Měli spolu vážnou diskuzi, která trvala několik hodin. Po několika hodinové diskuzi vypadal Kelish a Eilyon docela vyčerpáni, na tázavej pohled Fireala Elvíra řekla: „Jsou znaveni jen tím, jak se snažili vyvrátit mé plány a jak se plánovala bojová taktika a já půjdu taky spát, skočte do hyperprostoru na hodinu a vzbuďte mě, než z něj vystoupíme.“ Fireal rozkázal a jak řekl, tak začala posádka plnit a Elvíra si šla lehnout. Byl to pro ni trochu náročnej den plný překvapení a přemýšlení o bojové taktice.

6. kapitola – Nečekaná změna

Elvíru probudil alarm. Nevěděla, co se děje, tak se rychle převlékla a šla se podívat na můstek. Když dorazila na můstek, ihned si našla Fireala: „Co se tu sakra děje?“
„Má paní, asi máme veliký problém, zřejmě se v naší blízkosti zhroutila hvězda a energetická vlna nás všechny vyhodila z hyperprostoru, poškodila nám motory a všechny systémy.“
„Jak všechny, to jako že i štíty a zbraně?“
„Ano má paní, i zbraně a štíty, dal jsem všem úkoly a opravy se daly do pohybu, ale bude to trvat pár dní možná i týdnů. Jo, a chce s váma mluvit generál Kelish, je v zasedací místnosti.“
„Děkuji ti Fireale, ale ty opravy urychlete na hodiny, nesmíme tu být déle jak 2 dny. Zásoby sice máme, ale jestli nás někdo napadne, jsme tudíž bez obrany a budeme
zničeni.“

Elvíra nechala Fireala pracovat a šla do zasedací místnosti, kde na ni už čekal Kelish.
„Má paní, jak jste se vyspala?“
„Co potřebujete Kelishi, nemám teď náladu na žerty a nevyspala jsem se dobře, vzbudil mě alarm.“
„No tak přejdeme k věci, podle dosavadních zpráv náš spojenec válku prohrál. Na to, aby jsme mu pomohli, jsme se moc dlouho zdrželi v bitvě proti neznámé flotile a tady už jsme pár dní.“
„Pár dní?! Proč mi to někdo neřekl a proč ste mě nechali spát tak dlouho a nezbudily mě?“
„Nechtěli jsme vás rušit, má paní, máme už i zprávy od zvědů, pro které jsme chtěli jet. Byli nejdříve zajati neznámou rasou, ale potom utekli a schovávali se ,aby na nás neupozornili. Už jsou v bezpečí. A od dalších zvědů máme zprávy, že se chystá vzpoura na našich pár koloniích.“

Elvíra myslela že padne na zem, tolik dění v jednom okamžiku a kdo vůbec je ta neznámá rasa. Vždyť její zvědové už znají všechno a všechny v této galaxii a přeci jen ztratit kolonie by nebyl dobrý nápad už jen kvůli tomu, že by se její císařství zmenšilo. Nechala si proto zavolat i generálku
Eilyon. „Vy Generále Kelishi prozkoumejte okolí a najděte nějakou pěknou ale hlavně malou planetku tak, aby nebyla středem pozornosti a kde by jsme mohly přistát a osídlit ji. Rovnou na ni opravíme naše lodě a vybudujeme základnu. Vy Generálko Eilyon poletíte na DP se vzkazem, který vám předám a rovnou zůstanete u obrany našich planet.“
Eilyon řekla: „Rozkaz má paní, jen co se opraví má flotila, dojdu si pro vzkaz,“ a odešla.
Kelish už byl na odchodu, když na něj Elvíra zvolala: „A zavolejte mi sem ty zvědy, je třeba zjistit, co to je za rasu a zda by se s nima mohlo obchodovat, jaké mají zbraně a vylepšení, kde mají
planety a jaká je jejich dosavadní síla.“ Kelish kývl hlavou a odešel.
Elvíra si dala zavolat Fireala.

Mezitím na můstku: „...do prdele, tak co je s těmi bateriemi, už jsem je tu měl mít,“ zvolal naštvaně Fireal a hrabal se u ovládání zbraní. „Pane nemůžeme žádný najít, zničeho nic zmizly.“ „Není možné, nic, co neřeknu, z mýho nářadí nezmizí, koukněte se pořádně poručíku nebo vás připojím místo nich.“ Fireal byl už docela naštvaný, neboť docházely prostředky na opravu a času bylo málo. „Pane Fireale, máte jít za vládkyní Elaine, už na vás netrpělivě čeká.“ Fireal: „Sakra, takhle to snad nikdy nedokončím, už jdu,“ vstal a odešel za ní a před vstupními dveřmi viděl zamyšleného generála Kelishe.

„Fireale, příteli, Elvíra má něco v plánu a poprvé po dlouhé době mi neřekla co a poslala mě, abych osídlil malou planetu, kde se vybuduje základna a kde se naše flotila opraví,“ řekl zdrceně a šel pomalu k teleportační místnosti. Aby ne, vždyť on je přeci její hlavní generál, jemu vždy všechny plány Elvíra vyzradila a teď je tajemná a poslala ho osídlit planetu. To vždy dělal Fireal a vždy vybral dobrou pro suroviny a vše potřebné, on neosíldoval už několik let.

Fireal vstoupil do místnosti a zavřel za sebou. „Fireale, jen co Kelish osídlí planetu, všem Jednotkám přikážeš přistát a opraví se na pevnině. A mezitím mě připravte malou loď s Hyperpohonem a aby byla obratná a vyzbrojená. Jo a Kelishovi ani nikomu jinému ani slovo, jinak tě osobně střelím do hlavy.“
Fireala to dost překvapilo, takto se vládkyně nikdy nechovala, vypadalo to, jako by byla naštvaná a zároveň měla z něčeho strach. Tak řekl: „Ano má paní, řeknu vám, jen co bude loď připravena,“ a reději rychle odešel.
Na můstku už čekal netrpělivě Kelish, co že Elvíra po Firealovi chtěla. Fireal mu popsal všechno, co se stalo, a Kelish slíbil, že si to nechá jen pro sebe, ale vypadal o to zdrceněji, že mu nic neřekla. Elvíra u sebe v pokoji začla něco hledat, ale nikoho k sobě do pokoje celý den nepustila. Byly jen slyšet nějaký rozhovory a to v jazyce, který nikdo, kdo šel okolo nebo odposlouchával, neznal.

7. kapitola – Tajemství a původ

Kelish osídlil novou planetku, kde se začala Flotila opravovat, a Fireal rychle dokončil úpravy jednoho z nových Univerzálů, co nakoupili na výstavě zbraní na černém trhu. Elvíra nic neřekla, jen si zabalila několik věcí a přestrojená do hábitu a s kabelou ji nikdo nemoh poznat. Všichni koukali, když se oběvila na můstku a sundala kápí. Dala poslední pokyny a řekla, že se za pár dní vrátí, tak aby obhlédli tuto sluneční soustavu a popřípadě osídlili další planety a vydala se k hangáru. Tam už na ni čekal Kelish, bylo vidět, že je trochu naštvaný. „Ten parchant, mohlo mi být jasné, že ti to řekne, vždyť až přijedu, tak mu vpálím kulku do hlavy,“ řekla Elvíra a otevřela si hlavní dveře do univerzálu. Tento se jmenoval Voeage a měl to napsané na stranách i na vrchu lodi rudou barvou. Prej je to napsané krví jeho strůjce, který na to, aby to vyrobil, položil život.

„Má paní, nechte Fireala být, vím že to asi neměl říkat, ale já ho k tomu donutit nemohu. Vás předci jen tak pustit někam odletět bez dozoru, co kdyby se vám něco stalo?“ „Hmm... milý Kelishi nemusíš mít o mě obavy, za pár dní se vrátím, ty mezitím poletíš na Bernyu, kde je pro tebe připravená nová flotila. Tvoji starou flotilu dostane na starost Generál Ambrozi, a neptej se mě, kdo to je, zjistíš to, až přijedu, ale měl by jsi si pohnout, ať seš zpět s novou flotilou dřív, než já, nebo tě dám slinčovat.“ Dořekla Elvíra a nastoupila do univerzálu Voeage, který zavřela a odletěla. Kelish se rozloučil se svoji posádkou, že je dostane na starost nějakej novej Generál a letěl si vyzvednout svoji novou flotilu, aby viděl, co mu to vlastně za flotilu Elvíra přidělila.

Fireal po prozkoumání sluneční soustavy našel velikou planetku s dostatkem surovin na celkovou opravu flotily a i na výrobu dalších lodí, tak ji dal osídlit a pokáral Kelishe než odletěl, že měl osídlit to a ne tu malou, kde skoro nic není. Mezitím, co Kelish vyrážel a Fireal osidloval novou planetu a stavěl budovy a doky, aby se mohlo těžit a stavět a opravovat lodě, se Elvíra vybrala na jednu planetu, kde kdysi nechala pár vojáků. Byli to pozemní vojáci typu Hlídka, které dostala na osobní ochranu jako dar od strážce Cola. Vybrala si pár z nich a vydali se na planetu RX12. Jen co se vylodili šla Elvíra uprostřed zelené ochranky a všimla si, že se ta planeta nějak změnila. Šla na náměstí a když se koukala do fontány, ozval se za ní hlas: „Někdy to, co uvidíš v čistých vodách, není takové, jak se zdá.“ Elvíra se zarazila, to nemůže být přeci pravda a pomalu se otočila „Elwen Winterwind, jaké překvapení, jsem ráda, že tě po dlouhé době vidím. Nejdříve sem nevěděla, kdo by mohl zajmout zvědy a nechat je uprchnout, ale potom jsem si vzpoměla, jak jsi to kdysi dělávala.“

Ochranka nevěděla, co se děje a tak radši tasila zbraně a velitel přišel k neznámé osobě a řekl ji, aby se legitimovala. „Hmm... zajímavá ochranka, oni nic neví, jak vidím, neznají minulost tak, jak byla před tím, než se zde oběvili nekroni a lidé se proměnili v terrany.“ „Ne, to neznají. Veliteli, odložte zbraně, nebezpečí nehrozí, běžte s jednoutkou zajistit okolí.“ Ale velitelovi to nedalo: „já jsem vás už někde viděl, paní , ale to... by... nebylo... možné,“ zarazil se velitel a vzpoměl si na jednu legendu, co si předává jeho rodina z generace na generaci o jednom spolku a rase která se schovala před všemi a nikdo o ní už víckrát nikdy nešlyšel. V tý legendě bylo taky o jedný válečnici s mocí zničit cokoliv jen chtěla. „Ano, je to možné,“ řekla Elvíra velitelovi a ten rozkázal aby zajistili okolí.“ „Co potřebuješ, Elwen, a proč jsi šla zrovna za mnou? Brom tě už dlouho čeká, kdy přijdeš zase k němu.“ „Stále nechává přes noc odemčené dveře a okna dokořán?“ zasmála se Elwen a velitel si poprvé všiml jejich špičatých uší. Elwen zničeho nic zmizela a velitel už vypadal, že každou chvíly dostane mrtvici. „Buďte v klidu a posaďte se veliteli nebo to s vámi tady sekne.“ „Vy ji znáte? Vždyť to je sama... já myslel že to je jen legenda?“ „Není to jen legenda veliteli, je to opravdu tak, naše rasa žije dlouhá staletí, jsem jedním z nich na Zemi se nám říkalo Elfové, nekroni nám říkaly Dariáni podle jednoho jejich boha, na kterýho už asi zapoměli, krchové si mysleli, že jsme další podřízená rasa, kterou rychle dobyjí a zničí a že jim budeme sloužit, ale pletli se poté, co si o nás zničili skoro vše, co měli a ze strachu k nám se nám vyhýbali. Když se před nimi vyslovilo Pretoriáni, začli se třást, tak nám říkali krchové Pretoriáni.“ Zamyšleně si sedla Elvíra vedle něho „Whoové se nás zprvu báli, avšak když zjistili, že ovládáme moc přírody a nejsme dobyvatelé, co plení a ničí bezdůvodně, začali sme být jejich bohy a nazývali nás Mystikové. Věděli, že mi jim v nouzi pomůžeme a nám se zamlouvala jejich rasa, neboť byla více přírodní a nebyla tak zákeřná. Dali jsme jim tedy tajemství množení a geneticky to pak vedlo k jejich velikému přemnožování, ale nikomu to nevadilo. Poté se tu oběvila nová rasa. která začala udržovat v této galaxii pořádek a to Strážci. Pravý se, že strážce vytvořil jeden náš vědec, když vzal sílu přírody a dal jej do člověka, ale tuto teorii ti nemůžu potvrdit.“

Zničeho nic se zase oběvila Elwen. „Musíme si pospíšit, není příliš času, na, dej to svým jednotkám, teleportujeme je do naší lodi,“ a podala Elvíra malé připínáčky. Elvíra dala každému jeden a ti si jej připli a zničeho nic viděli, jak nějaké obrovské lodě se k nim blíží a ničí vše na planetě. Elwen něco řekla a oběvili se na můstku jedné lodi. „Co se děje? Toto je přece planeta strážců, na tu se nesmí utočit a to taky nemůže nikdo jiný než...“ „Ano, předci, přišli si pro nás, nemají nás rádi, už kdysi jsme je porazili a donutili opustit tuto galaxii, ale my jsme ji opusili také a šli zkoumat další vesmíry a zůstalo tam jen pár jedinců, mezi které patří i naše Elvíra, viď.“ „Ano Elwen, ale museli jsme se vydávat za terrany a ne vždy to bylo příjemné.“ Velitelovi to vše do sebe zapadalo a tak rychle řekl: „Tak je vyžeňte znova z naší galaxie, jak už jste to jednou udělali.“ „Nejde to, předci velice zesílyli a jejich Prolongos je nyní i docela silný, i když zrovna s našima bitevníkama bych to nemohla srovnávat,“ řekla Elvíra. „Elvíra má pravdu a navíc naše armáda teďka válčí s jinými rasami daleko od této galaxie a vězte veliteli, že předkové jsou oproti nim jen myš oproti slonovi.“ Velitel nechápavě pohleděl a zeptal se: „Co je myš a co je slon?“ Elwen se zarazila, ale došlo jí, že se neučí, co bylo před tím, než se stali terrany, tak mu ukázala databázi, kde si o nich přečetl a viděl, jak vypadají. Když došel až k tomu, že kdysi je používali ve válkách, napadlo ho, že tyto váleční sloni by se hodili proti pozemním jednotkám a na záda by jim přidělal protiletadlový kanon. Elwen věděla nad čím přemýšlí, četla mu myšlenky a řekla „dát na slona protiletadlový kanon už se kdysi pokoušeli a neúspěšně, skončilo to fiaskem a bylo to zakázáno.“ „Proč?“ zeptal se velitel. „Ani nechtěj radši vědět, to, co to udělalo s chudáčkem slonem bylo příšerný.“ Řekla Elvíra a Elwen na to „všechny slony jsme už kdysi dávno vzali mi pod svou ochranu a žijí s námi.“

Loď rychle opustila orbit a velitele až překvapilo, jakou ohebností a rychlostí se vyhla pár střelám a zničila bitevník, který jí stál v cestě. Loď skočila do hyperprostoru a vynořila se po pár hodinách na orbitě nově osídlené planety, kterou už Fireal využíval ze všech stran. No Elvíra a vy páni vojáci rozloučíme se, musím jít na pomoc našim, nevedou si moc dobře, narazili jsme na rasu, která má technologii na úrovni, co jsme ještě neviděli a chceme s ní uzavřít mír, ale nejdříve musíme vyhrát válku a porazit je. Chceme využít jejich technologii k novému druhu přenášení. Já už ji získala, ale nejde ji kopírovat, takže jsem jediná.“ „Všimla jsem si, jo, a máš pro mě něco nebo jsi mě přišla jen zachránit?“ Elvíra se pousmála a šťouchla Elwen do břicha. Jo vidíš to, málem bych zapoměla, pár trochu upravených jednotek jsme ti dali na Bernyu, což asi víš, no a tady máš dárek od NightSong, prej ti to pomůže, jo a nezapomeň zavřít oči.“ Dořekla a Elvíra i s balíčkem v rukou zavřela rychle oči.

„Kde to jsme a co se stalo?“ ptali se vojáci. I s velitelem byli na RX12 a zničeho nic jsou zde, nic víc si nepamatovali, až na Elvíru. „Jdeme veliteli,“ řekla a vydala se k nejvyžší budově, která je také hlavním palácem nové základny. Elvíra došla do svých nových komnat, schovala svůj balíček do trezoru a šla spát s klidným srdcem, že její tajemství nikdo nezná. Fireal na ni nevěřícně koukal a myslel, že to je halucinace, jeho systémy neukázaly žádnou loď na orbitě ani v celé této sluneční soustavě, že by přilétala, tak jak se sem dostala? Ale nechal ji být a začal prověřovat jestli systémy doopravdy všechny fungují.